Miroslava Kacaniová, Zemědělská univerzita v Nitře, Slovensko
Biotechnologie hrají v moderním zemědělství klíčovou roli, protože umožňují inovace, které zvyšují produktivitu a zároveň minimalizují dopady na životní prostředí. Geneticky modifikované nebo molekulárně vyšlechtěné plodiny vykazují lepší odolnost vůči biotickým stresům (patogeny, škůdci) a abiotickým faktorům (sucho, zasolení, extrémní teploty). Takové přístupy snižují potřebu chemických pesticidů a hnojiv, a tím snižují zátěž půdy a vodních ekosystémů. Současně se rozšiřuje používání biologických přípravků na bázi rostlinných silic, antagonistických mikroorganismů nebo přírodních metabolitů jako alternativy k syntetickým agrochemikáliím.
Významný přínos biotechnologií spočívá také v aplikaci mikrobiálních inokulantů, zejména bakterií vázajících dusík, mikroorganismů rozpouštějících fosfáty nebo probiotických kmenů vázaných na rhizosféru. Tyto bioinokulanty zlepšují biologickou dostupnost živin, stimulují růst rostlin a zvyšují stabilitu agroekosystémů. V důsledku toho se snižuje spotřeba syntetických hnojiv a emise skleníkových plynů spojené s jejich výrobou a aplikací. Zavedení těchto řešení do zemědělské praxe proto představuje klíčový krok k udržitelnému, ekologicky šetrnému a klimaticky odolnému zemědělství.

Monica Dragoromirescu, Univerzita přírodních věd „King Mihai I“ v Temešváru
Kontaminované lokality v Evropě a po celém světě jsou chemický a fosilní energetický průmysl (metalurgie, těžba, uhelné elektrárny) hledají kruhová řešení na bázi bio, která využívají místní zdroje ke zlepšení kvality půdy postižené těžbou. Zavedením kruhových řešení na bázi biologických zdrojů využívajících místní zdroje lze tyto regiony přeměnit na centra udržitelného růstu. Zlepšení stavu půdy nejen oživí ekosystémy, ale také připraví půdu pro nové formy hospodářské činnosti, díky čemuž se tyto regiony stanou atraktivnějším místem pro život, zdravějším pro budoucí generace a vhodnějším pro udržení a přilákání talentů.
Pokud budou v těchto regionech zavedena oběhová řešení na bázi bio, začnou v každé domácnosti, budou pokračovat u místních samospráv a rozšíří se do celé ekonomiky v rámci celkového přechodu na oběhové hospodářství založené na bio a vědě, mohou se ekonomicky rozvíjet, stát se atraktivnějšími z hlediska životní a životní úrovně a celkově se stát zdravějšími.
Oběhové biohospodářství, v němž lze realizovat udržitelné hospodaření s biozdroji v rámci oběhového biohospodářství, zlepšuje zdraví, vytváří pracovní místa, zvyšuje příjmy, je považováno za přínosné pro místní komunity a jednotlivce, neboť diverzifikuje ekonomiku a snižuje náklady spojené s nakládáním se zdroji a odpady.
Monica Dragoromirescu, Univerzita přírodních věd „King Mihai I“ z Temešváru
Znečištěné regiony v Evropě i po celém světě hledají kruhovou biologickou řešení, která využívají místní zdroje ke zlepšení kvality půdy postižené chemickým a fosilním energetickým průmyslem (metalurgie, těžba, uhelné elektrárny), který v současné době ukončil svou činnost, což negativně ovlivňuje sociální život a místní ekonomiku. Zavedením cirkulárních biologických řešení, která využívají místní zdroje, lze tyto regiony přeměnit na centra udržitelného růstu. Obnovení zdraví půdy nejen oživí ekosystémy, ale také uvolní nové formy hospodářské činnosti, díky čemuž se tyto oblasti stanou atraktivnějšími pro život, zdravějšími pro budoucí generace a budou mít lepší předpoklady pro udržení a přilákání talentů.
Tyto regiony se mohou ekonomicky rozvíjet, být atraktivnější pro život a jako životní úroveň, celkově zdravější, pokud se budou zavádět oběhová biořešení počínaje každou domácností, pokračujíc místní správou a celou ekonomikou v rámci obecného přechodu na bio a vědecky založenou oběhovou ekonomiku.
Lze si všimnout, že udržitelné nakládání s biozdroji v rámci oběhového biohospodářství přináší místním komunitám i jednotlivcům řadu výhod, neboť zlepšuje zdraví, vytváří pracovní místa, zvyšuje příjmy, rozděluje ekonomiku a snižuje náklady spojené s nakládáním se zdroji a odpady.