Miroslava Kacaniová, Zemědělská univerzita v Nitře, Slovensko
Biotechnologie hrají v moderním zemědělství klíčovou roli, protože umožňují inovace, které zvyšují produktivitu a zároveň minimalizují dopady na životní prostředí. Geneticky modifikované nebo molekulárně vyšlechtěné plodiny vykazují lepší odolnost vůči biotickým stresům (patogeny, škůdci) a abiotickým faktorům (sucho, zasolení, extrémní teploty). Takové přístupy snižují potřebu chemických pesticidů a hnojiv, a tím snižují zátěž půdy a vodních ekosystémů. Současně se rozšiřuje používání biologických přípravků na bázi rostlinných silic, antagonistických mikroorganismů nebo přírodních metabolitů jako alternativy k syntetickým agrochemikáliím.
Významný přínos biotechnologií spočívá také v aplikaci mikrobiálních inokulantů, zejména bakterií vázajících dusík, mikroorganismů rozpouštějících fosfáty nebo probiotických kmenů vázaných na rhizosféru. Tyto bioinokulanty zlepšují biologickou dostupnost živin, stimulují růst rostlin a zvyšují stabilitu agroekosystémů. V důsledku toho se snižuje spotřeba syntetických hnojiv a emise skleníkových plynů spojené s jejich výrobou a aplikací. Zavedení těchto řešení do zemědělské praxe proto představuje klíčový krok k udržitelnému, ekologicky šetrnému a klimaticky odolnému zemědělství.